Neinvazivní metody vyšetření srdce
Jedná se o vyšetření, která jsou rychlá, bezbolestná a nevyžadují zásah do těla.
Elektrokardiografie (EKG)
Elektrokardiografie (EKG) patří mezi nejběžnější diagnostické metody v medicíně. Na pokožku pacienta se připevní elektrody, které snímají elektrické signály srdce. Záznam se zobrazuje ve formě křivky, jež odráží elektrické impulzy řídící srdeční činnost.
Celý proces trvá jen několik minut a poskytuje lékařům cenné informace o stavu srdce, jeho rytmu a funkci, díky čemuž hraje klíčovou roli při včasné diagnostice srdečních onemocnění, poruch srdečního rytmu nebo infarktu – často ještě v počátečních stádiích.
Zdroj: Freepik.com
Echokardiografie (ECHO srdce)
Echokardiografie využívá ultrazvukové vlny, které se odrážejí od srdečních struktur a vytvářejí pohyblivý obraz. Tato metoda umožňuje posoudit velikost srdce, stav chlopní a celkovou činnost srdce, čímž pomáhá při diagnostice srdečních onemocnění.
Vyšetření je bezbolestné a trvá přibližně 15 až 30 minut. Pacient leží na zádech nebo na levém boku, přičemž lékař přikládá sondu na různá místa hrudníku.
Zdroj: Freepik.com
Holterův monitor
Holterův monitor je přenosné zařízení, které nepřetržitě zaznamenává elektrickou aktivitu srdce po dobu 24 hodin nebo déle. Elektrody připevněné na hrudníku snímají srdeční rytmus a přenášejí údaje do záznamového přístroje. Tento způsob vyšetření umožňuje zachytit poruchy srdečního rytmu, které se nemusí projevit při běžném EKG provedeném v ordinaci.
Zdroj: Freepik.com
Ergometrie
Ergometrie je metoda, při které se sleduje elektrická aktivita srdce během fyzické zátěže.
Vyšetření probíhá na stacionárním kole nebo běžícím pásu, přičemž pacientovi se postupně zvyšuje intenzita zátěže.
Během testu se monitoruje srdeční frekvence, krevní tlak a EKG záznam. Ergometrie se často využívá při diagnostice ischemické choroby srdeční, hodnocení účinnosti léčby a posuzování fyzické zdatnosti, například u sportovců či pacientů po infarktu.
Zdroj: Freepik.com
Invazivní metody vyšetření srdce
Koronární angiografie
Koronární angiografie se používá k zobrazení cév srdce (koronárních tepen), aby se zjistilo, zda jsou zúžené nebo zablokované. Během vyšetření se přes tepnu, obvykle na zápěstí nebo v oblasti třísla, zavede tenká trubička – katétr. Následně se podá kontrastní látka, která umožní jasné zobrazení tepen na rentgenových snímcích.
Zákrok pomáhá lékařům posoudit, kde v cévách se nacházejí případná zúžení nebo blokády.
Zdroj: Freepik.com
Biopsie myokardu
Biopsie myokardu se používá k získání vzorku tkáně ze srdečního svalu (myokardu). Tento zákrok se provádí pomocí speciálního katétru, který je do srdce zaveden přes cévy.
Po jeho zavedení lékař odebere malý kousek tkáně. Tento vzorek se poté analyzuje v laboratoři a pomáhá při diagnostice zánětlivých onemocnění srdce, infekcí nebo nádorových onemocnění.
Zdroj: Freepik.com
Perkutánní koronární intervence
Perkutánní koronární intervence (PKI) je intervenční zákrok, který slouží k léčbě uzavřených nebo zúžených koronárních tepen. Cílem PKI je obnovení průtoku krve v postižené cévě.
Principem PKI je zavedení vodicího drátu do postižené koronární tepny, kde se následně nafoukne balónek k rozšíření zúženého místa. Poté se do daného úseku cévy implantuje kovová mřížka, nazývaná stent, která pomáhá udržet cévu otevřenou a zabraňuje jejímu opětovnému zúžení.
Jak probíhá preventivní kardiologické vyšetření?
Příprava na vyšetření
Na preventivní kardiologické vyšetření se nemusíte nijak speciálně připravovat, ale je vhodné dodržet několik doporučení. Před vyšetřením alespoň 2–3 hodiny nejezte, vyhněte se kofeinu a kouření, zejména pokud vás čeká i odběr krve.
K lékaři si také přineste seznam všech užívaných léků a informace o předchozích onemocněních.
Průběh základního kardiologického vyšetření
- Informace o zdravotním stavu. Kardiolog se vás zeptá na předchozí nemoci, aktuální potíže, užívání léků, alergie, životní styl a rodinnou anamnézu.
- Fyzikální vyšetření srdce a cév. Lékař provede vyšetření fonendoskopem, poklepe vám hrudník, změří krevní tlak, sleduje puls, tělesnou hmotnost, otoky a případnou cyanózu (namodralé až tmavě modré zbarvení kůže a sliznic).
- Laboratorní testy a analýzy. Zjišťují se hladiny tuků, cukru, srdečních enzymů, hormonů a zánětlivých markerů, aby se odhalily rizikové faktory různých srdečních onemocnění.
- Zobrazovací vyšetření a diagnostické metody. Používají se různé kardiologické vyšetření pro získání podrobných informací o stavu srdce a cév.
- Identifikace možných příčin srdečních problémů. Kardiolog zjišťuje, zda nejsou přítomna jiná onemocnění, jako je cukrovka nebo poruchy štítné žlázy, která mohou ovlivňovat činnost srdce.
Zdroj: Freepik.com
Jak často absolvovat preventivní kardiologická vyšetření?
Frekvence preventivních kardiologických vyšetření závisí na několika faktorech, jako je váš věk, rodinná anamnéza, životní styl a přítomnost rizikových faktorů pro srdečně-cévní onemocnění.
Obecně platí, že zdraví lidé bez rizikových faktorů by měli nejprve podstupovat preventivní prohlídky u praktického lékaře každé dva roky. Součástí těchto prohlídek je i základní posouzení kardiovaskulárního zdraví.
V případě zjištění rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, obezita nebo výskyt srdečních onemocnění v rodině, může být doporučeno podrobnější vyšetření u kardiologa. Frekvence těchto vyšetření pak závisí na vašem zdravotním stavu a rozhodnutí specialisty.