Sterilizace vs. dezinfekce v ordinacích: Kompletní průvodce pro zdravotníky

02. Nov 2025
Doba čítania 8 mins
Návody
Ve zdravotnických ordinacích je správné zvládnutí sterilizace a dezinfekce zásadní pro bezpečnost pacientů i personálu. Přestože se tyto pojmy často zaměňují, každý proces má svůj specifický účel i oblast použití. Náš článek podrobně vysvětluje rozdíly mezi nimi, představuje ověřené metody a postupy a shrnuje jejich výhody i nevýhody.
Laborant pripravuje sterilizáciu materiálu v autokláve.
  • Sterilizace vs. dezinfekcesterilizace zcela odstraňuje všechny mikroorganismy včetně spor, dezinfekce snižuje počet patogenů na bezpečnou úroveň.
  • Sterilizace se používá na chirurgické nástroje, implantáty, laboratorní vybavení. Provádí se v autoklávu, podobném tomu na obrázku výše.
  • Dezinfekce se používá na ruce, povrchy, nekritické lékařské pomůcky.

 

Kritérium

Sterilizace

Dezinfekce

Účel

Úplné odstranění všech mikroorganismů včetně spor

Snížení počtu patogenů na bezpečnou úroveň

Účinnost

Vyšší – dosažení sterility

Nižší – nezahubí všechny mikroorganismy

Metody

Fyzikální, záření, etylenoxid, ultrazvuk

Dezinfekční prostředky (např. alkohol, chlór)

Použití

Chirurgické nástroje, implantáty, laboratorní vybavení

Povrchy, ruce, nekritické zdravotnické pomůcky

Záruka sterility

Ano, po úspěšném procesu

Ne – pouze snížení rizika infekce

Co je sterilizace

Sterilizace je proces, při němž se z povrchů nebo prostředí zcela odstraní či zničí všechny mikroorganismy – bakterie, viry, plísně, spory i priony. Výsledkem je zcela sterilní materiál bez jakýchkoli živých mikroorganismů.

V medicíně je nezbytná zejména u nástrojů a pomůcek, které přicházejí do přímého kontaktu s vnitřním prostředím těla – například se sliznicí, krví nebo tělními dutinami. 

Sterilizace zaručuje, že tyto předměty jsou zcela bezpečné a nehrozí riziko infekce.

Metody sterilizace

  • Chemická sterilizace – využívá plyny jako etylenoxid (37–55 °C) či formaldehyd (60 – 80 °C), vhodná pro teplotně citlivé materiály, jemné nástroje nebo plasty.
  • Sterilizace ozónem – účinně odstraňuje mikroorganismy i zápachy, používá se pro prostory, ordinace, laboratoře i vodu.
  • Sterilizace zářením – gama záření pro plastové či gumové pomůcky (např. injekční stříkačky, kanyly), UV záření pro povrchovou dekontaminaci (optimální vzdálenost 30 – 50 cm).
  • Ultrazvuk – slouží k předsterilizačnímu čištění dutých nebo obtížně přístupných částí nástrojů.
  • Fyzikální sterilizace – zničení mikroorganismů teplem:
    • Vlhké teplo (121 – 134 °C po dobu 15 – 60 min) – vhodné pro kov, sklo, keramiku, textil či gumu.
    • Suchý horký vzduch (160 – 180 °C) – pro odolné materiály bez vlhkosti, jako je dřevo, papír či korek.
  • Plazmová sterilizace – moderní nízkoteplotní metoda (35 – 50 °C) s použitím peroxidu vodíku.

Sterilizace nástrojů v ordinaci – krok za krokem

  1. Důkladné mechanické očištění nástrojů od nečistot a organických zbytků (krev, tělní tekutiny).
  2. Zabalení očištěných nástrojů do sterilizačních obalů, které umožní průnik páry či jiného média, ale zabrání kontaminaci po procesu.
  3. Nastavení sterilizátoru a výběr vhodného cyklu dle typu materiálu (např. 121 °C, 1 bar, 15 – 20 min).
  4. Udržení nastavené teploty a tlaku během sterilizační fáze.
  5. Sušení nástrojů (např. vakuovým sušením).
  6. Odvzdušnění komory sterilním vzduchem, kontrola pomocí biologických a fyzikálních indikátorů, zápis do sterilizačního deníku.
  7. Uskladnění sterilních nástrojů v čistém, suchém prostředí až do použití.

 

Laborant uskladňuje sterilní materiál.
Zdroj: Freepik.com

 

Výhody a nevýhody sterilizace

Výhody sterilizace

  • Minimalizuje riziko přenosu infekcí mezi pacienty a personálem.
  • Zvyšuje bezpečnost výkonů a snižuje riziko pooperačních komplikací.
  • Při správném postupu není třeba dodatečná dezinfekce nástrojů.

Nevýhody sterilizace 

  • Časová náročnost a potřeba speciálního vybavení zvyšují provozní náklady.
  • Chybně provedená sterilizace může vést k falešnému pocitu bezpečí.
  • Vyžaduje pečlivou přípravu a vyšší nároky na personál.

Co je dezinfekce

Dezinfekce znamená likvidaci co největšího počtu choroboplodných nebo nežádoucích mikroorganismů na površích, předmětech či v prostředí pomocí fyzikálních nebo chemických metod.

Cílem není úplná sterilita, ale snížení množství mikrobů na bezpečnou úroveň, která neohrožuje zdraví a nezvyšuje riziko přenosu infekcí.

Alt: Osoba nanáší dezinfekční prostředek na hadřík, kterým čistí tlačítko.
Zdroj: Freepik.com

 

Typy dezinfekce

Podle způsobu použití

  • Dezinfekce rukou: používají se alkoholové gely, pěny nebo roztoky, které rychle snižují počet mikrobů na pokožce.
  • Dezinfekce povrchů: aplikují se chemické prostředky na utírání, postřik nebo namáčení ploch ve zdravotnických zařízeních, například dezinfekční roztoky obsahující chlor, kvartérní amoniové sloučeniny či peroxid vodíku.
  • Dezinfekce nástrojů: dezinfekce chirurgických a lékařských nástrojů, často kombinovaná se sterilizací; využívá se vysoce účinná dezinfekce, například glutaraldehyd nebo peroxid vodíku.
  • Speciální dezinfekce: například polymerové dezinfekce na povrchy, kterých se často dotýkáte.

Podle metody

  • Chemická dezinfekce: používají se dezinfekční chemikálie v různých formách (kapaliny, pěny, aerosoly).
  • Fyzikální dezinfekce: aplikují se vysoké teploty (např. pára nad 90 °C), UV záření nebo filtrační metody.
  • Kombinovaná: například praní při vysokých teplotách s přídavkem dezinfekčních látek.

 

Postupy dezinfekce v ordinaci

  1. Odstraní se veškeré hrubé nečistoty a organické zbytky z ploch a nástrojů (např. krev, tělní tekutiny).
  2. Aplikují se vhodné čisticí prostředky k odstranění mastnoty a drobných nečistot.
  3. Odstraní se zbytky chemikálií, které by mohly narušit dezinfekční proces.
  4. Důkladně se nanese chemický přípravek na plochy, nástroje nebo ruce podle stanoveného expozičního času (např. stíráním, ponořením nebo postřikem).
  5. Následuje oplach dezinfekčních prostředků podle potřeby; některé vyžadují oplach sterilní vodou.
  6. Nakonec se povrch vysuší, ideálně přirozeným odpařením vody, čímž se zabrání opětovnému zvlhnutí a kontaminaci.

Výhody a nevýhody dezinfekce

Výhody dezinfekce

  • Účinně snižuje riziko šíření infekčních onemocnění, jako je chřipka, nachlazení, COVID-19 či rotaviry, čím přispívá k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti.
  • Chrání zranitelné skupiny obyvatel, například děti, seniory a osoby s oslabenou imunitou.
  • Zabraňuje kontaminaci potravin a vody, čímž předchází potravinovým otravám a průjmovým onemocněním.
  • Použití dezinfekčních prostředků minimalizuje šíření plísní a bakterií.

Nevýhody dezinfekce

  • Dezinfekce nemusí zničit všechny mikroorganismy, zejména odolné formy, jako jsou bakteriální spory, a proto není vhodná tam, kde je potřeba absolutní sterilita.
  • Nesprávné dávkování, nedodržení expoziční doby nebo použití nevhodných dezinfekčních prostředků může vést k neúčinnosti dezinfekce a zvýšení rizika infekce.
  • Dlouhodobé nebo nadměrné používání dezinfekčních chemikálií může mít negativní vliv na zdraví lidí (např. podráždění pokožky, alergie) a může být škodlivé pro životní prostředí.
  • Mikroby si mohou vyvinout rezistenci vůči některým dezinfekčním látkám, pokud se tyto používají nepravidelně nebo nesprávně, což snižuje jejich účinnost.
Osoba dezinfikuje prostory čekárny
Zdroj: Freepik.com

 

Kdy použít sterilizaci a kdy dezinfekci

Sterilizace se aplikuje vždy tam, kde je nezbytné dosáhnout úplné sterility, tedy odstranit všechny mikroorganismy včetně spor. Jedná se především o chirurgické nástroje, obvazy, jehly, stříkačky, rukavice a chirurgické prádlo.

Dezinfekce se využívá ke snížení počtu mikroorganismů na bezpečnou úroveň, která nepředstavuje riziko pro člověka. Je určena zejména na ruce, pracovní plochy, povrchy, nástroje a předměty, které není možné sterilizovat. Dezinfekce nezaručuje úplnou sterilitu, ale účinně přeruší šíření infekce a chrání před přenosem patogenů.

Bezpečnostné a právne aspekty sterilizácie a dezinfekcie

Základním právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který stanoví povinnosti fyzických a právnických osob při zajišťování hygienických požadavků, včetně správného provádění dezinfekce a sterilizace.

Podrobnosti upravuje vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Tato vyhláška stanovuje konkrétní požadavky na:

  • správné provádění dezinfekce a sterilizace zdravotnických prostředků,
  • kontrolu účinnosti sterilizačních procesů (např. biologickými indikátory),
  • vedení sterilizační dokumentace (např. sterilizační deník),
  • odpovědnost provozovatele zdravotnického zařízení.

Dezinfekční prostředky používané pro zdravotnické účely musí být registrovány jako biocidní přípravky podle nařízení (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a zároveň splňovat požadavky české legislativy, konkrétně zákona č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích.

Sterilizační zařízení musí odpovídat technickým normám, např. ČSN EN 285 (Sterilizace – Parní sterilizátory – Velké sterilizátory) nebo ČSN EN ISO 17665 (Sterilizace zdravotnických prostředků – Parní sterilizace – Požadavky na vývoj, validaci a rutinní kontrolu procesu sterilizace).

Zaměstnanci, kteří sterilizaci a dezinfekci provádějí, musí být odborně způsobilí a používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky podle charakteru práce. Všechny pracovní postupy musí být řádně dokumentovány a pravidelně kontrolovány, včetně záznamů o parametrech sterilizace (teplota, tlak, čas) a výsledků biologických testů. Tím se zajišťuje bezpečnost, účinnost a právní bezvadnost celého procesu.